Klimatická změna a její vliv na úbytek populace včel 

Extrémní počasí, které v roce 2022 sužovalo velkou část světa, se netýká jen lidí. Vlny veder, požáry, sucha a bouře ohrožují také mnoho volně žijících druhů – včetně těch, které již čelí jiným stresům. 

Výzkum zdraví včel 

Více než 10 let je veden výzkum zdraví včel se zaměřením na včely medonosné. Sucho vysušilo včelí potravu – květinový nektar a pyl, které včely potřebují k produkci medu a udržení zdraví. A extrémní déšť omezil dobu, po kterou mohly včely létat za potravou. 

V obou případech obhospodařovaná včelstva – úly, které lidé chovají za účelem produkce medu nebo komerčního opylování – strádala. Včelaři museli své včely krmit větším množstvím doplňků cukrové vody a pylu než obvykle, aby udrželi svá včelstva naživu. Někteří včelaři, kteří včelařili desítky let, se svěřili, že během zimy 2021-22 přišli o 50 až 70 % svých včelstev. 

Zdravotní stav včel poprvé vzbudil širokou pozornost v roce 2006, kdy se objevila porucha zhroucení včelstev, což je jev, při kterém většina dospělých včel dělnic ve včelstvu zmizí a zanechá po sobě zásoby medu a pylu a několik včel ošetřovatelek, které se starají o královnu a zbývající nedospělé včely. Vědci se nyní zaměřují na to, čemu včelaři říkají „čtyři P“ – parazity, patogeny, pesticidy a špatnou výživu – a také na úbytek stanovišť divokých a původních včel. 

Tématem se zabývají už i na státní úrovni 

Ministerstvo zemědělství USA a Agentura pro ochranu životního prostředí každoročně pořádají setkání federálních odborníků, kteří se s vámi podělí o nejnovější vědecké poznatky o zdraví včel a opylovačů a zhodnotí stav tohoto důležitého hmyzu, ptáků, netopýrů a dalších druhů. Jedním z jasných závěrů letošního setkání bylo, že změna klimatu se pro včely stala novým a hrozivým stresorem. 
 

Včely v proměnlivém světě hledají nové rovnováhy

Téma zdraví včel se postupně přesouvá z okraje odborných debat do širšího povědomí veřejnosti. V roce 2026 už není vnímáno jen jako otázka včelařství nebo produkce medu, ale jako součást širší diskuse o stabilitě ekosystémů. Extrémní výkyvy počasí se staly běžnou součástí reality a jejich dopad na opylovače je stále viditelnější. Vědci, zemědělci i instituce častěji hledají souvislosti mezi klimatem, krajinou a schopností včel dlouhodobě přežít. Zdraví včel se tak stává jedním z ukazatelů celkového stavu prostředí, ve kterém žijeme.

Jak se změny klimatu promítají do života včel i lidí

• Nepravidelné kvetení rostlin narušuje přirozený rytmus sběru potravy a včely se často dostávají do situací, kdy zdrojů není dostatek ve správný čas.
• Včelaři musí častěji reagovat na nečekané situace a přizpůsobovat péči o včelstva podmínkám, které se rychle mění.
• Zemědělská krajina s menší rozmanitostí rostlin zvyšuje závislost včel na omezeném množství zdrojů potravy.
• Dlouhodobý stres oslabuje imunitu včel, což zvyšuje jejich náchylnost k nemocem a parazitům.
• Lidé si více uvědomují, že ochrana včel souvisí i s úpravou zahrad, veřejných ploch a přístupu ke krajině jako celku.

FAQ – časté dotazy na zdraví včel

Proč jsou včely tak citlivé na změny počasí?
Včely jsou úzce závislé na dostupnosti květů a stabilních podmínkách pro sběr potravy. Extrémní sucho nebo déšť jim znemožňuje létat a získávat nektar a pyl. Jakmile je tento rytmus narušen, rychle se to projeví na kondici celého včelstva. Dlouhodobé výkyvy mají kumulativní efekt.

Jaký je rozdíl mezi problémy chovaných a divokých včel?
Chovaná včelstva mohou včelaři do určité míry podporovat přikrmováním a péčí. Divoké včely jsou odkázány výhradně na prostředí kolem sebe. Pokud v krajině chybí rozmanité zdroje potravy a úkryty, jejich šance na přežití se výrazně snižují. Obě skupiny však čelí podobným stresům.

Mají pesticidy stále zásadní vliv na úbytek včel?
Pesticidy zůstávají jedním z významných rizikových faktorů, zejména v kombinaci s dalšími stresory. Samy o sobě nemusí vždy způsobit kolaps včelstva, ale oslabují orientaci a imunitu včel. V kombinaci s nedostatkem potravy a klimatickými extrémy se jejich účinek zesiluje. Proto jsou předmětem dlouhodobého výzkumu.

Může jednotlivec nějak pomoci zdraví včel?
Ano, i drobné kroky mohou mít význam. Výsadba kvetoucích rostlin, omezení chemických postřiků a podpora rozmanitosti na zahradách vytváří lepší podmínky pro opylovače. Důležitá je také osvěta a zájem o dění v krajině. Včely reagují na změny velmi citlivě.

Proč se zdraví včel řeší i na státní úrovni?
Včely mají zásadní vliv na opylování plodin a stabilitu potravinových systémů. Jejich úbytek by měl dopad daleko přesahující samotné včelařství. Státní instituce proto sledují vývoj a podporují výzkum i preventivní opatření. Jde o dlouhodobý veřejný zájem.

Jsou ztráty včelstev nevratné?
Ztráty mohou být částečně nahrazeny, ale vyžaduje to čas a vhodné podmínky. Obnova včelstev není jen otázkou počtu, ale i jejich zdraví. Pokud se nezmění prostředí a přístup ke krajině, problémy se mohou opakovat. Prevence je proto klíčová.

Jak souvisí zdraví včel se stavem krajiny?
Včely fungují jako citlivý indikátor kvality prostředí. Krajina bohatá na rozmanité rostliny a přirozené struktury jim poskytuje stabilnější podmínky. Naopak jednotvárné a intenzivně využívané oblasti zvyšují jejich zranitelnost. Péče o krajinu tak nepřímo znamená i péči o včely.